Picea abies
Smrk ztepilý

Strom velkých rozměrů s průběžným, přímým kmenem a pravidelným přeslenitým větvením.
Dosahuje stáří až 650 let, výšky kolem 50 m a průměru kmene až 1,5 m. Kořenový
systém je rozvinut do plochy, bývá proto v půdě slabě zakotven a snadno dochází k vývratům.
Smrk je světlomilná dřevina, snášející v mládí zástin, takže snadno vniká do porostů jiných
dřevin a postupně zaujímá jejich místo. Poněvadž má povrchovou kořenovou soustavu,
je smrk značně náročný na půdní vlhkost. Při dostatečné vlhkosti osídluje i docela
mělké půdy, kryté trochou humusu, na horní hranici lesa. Snese dobře nadbytečnou
vlhkost a vydrží i stagnující vodu bažin a rašelinišť. Na půdu a geologické podloží nemá
smrk velké nároky, stejně tak není náročný na klima.
Citlivější je k vysokým teplotám a nesnáší nízkou relativní vlhkost vzduchu. Je málo odolný
vůči působení větru, následkem bývají vývraty, poškozován bývá i sněhem a námrazou.
Smrk je citlivý na znečištění ovzduší a nehodí se do měst a průmyslových oblastí.
Smrk se vyskytuje od 3. do 8. LVS. Přirozeně se vyskytuje až od jedlových bučin (5. LVS).
K hlavním porostotvorným dřevinám smrk patří od smrkových bučin (6. LVS výše).
Dominantní dřevinou se stává až od bukových smrčin (7. LVS výše).